Podivínka 2 - 7 Denisa v akci

Předchozí kapitola

Klause Klofáče probudilo rázné bouchání na dveře bytu. Otevřel jedno oko a zjistil, že je venku bílý den. Zašilhal k hodinkám: tři odpoledne. Zvedl se a pocítil nápor bolesti hlavy – k čertu s kocovinou. Zatracený Ronev, který ho dovedl k tomu zlejt se jako kůň!

Zaslechl další rány. Kdo je tak vlezlej, že ho otravuje přímo doma? Jestli je to ten idiot, co se předevčírem ve světě šoubyznysu definitivně znemožnil, tak s ním vyrazí dveře až na ulici. A nebo… najednou mu projelo zády studené mrazení. Co včera naklepal do toho diskusního fóra? Vzpomněl si – No jasně. Měl to připravené jako vstupenku do světa konfidence a takhle to plácne na kyberprostor! Otřásl se hrůzou a vztekem. Už se nebude nalejvat v barech s netem, nikdy.

Podivínka 2 - 6 Diskusní fórum

Předchozí kapitola

Tomáš Lipold měl na oddělení kontroly kyberprostoru ministerstva informatiky na starost flamewary. Přesněji: měl za úkol vyhodnocovat články, které způsobily nebývale rozsáhlou diskusi a navrhovat šéfovi příslušná opatření.

Vlastní Tomášova pravomoc byla minimální: mohl udělat rychlý blacklist, zatrolovat nebo skrečovat diskusi, a nebo zaslat pokyn ke stažení článku provozovateli webu. Pustit se do deexistence příspěvku, tedy vymazání veškerých kyberprostorových známek jeho existence, směl jen po schválení vedoucím oddělení.

Podivínka 2 - 5 Publikace

Předchozí kapitola

Albert přišel za Sylvou po další Markusově skupině. Místopředseda společnosti právě vyprovázel klienty, v sále tak nebyl nikdo kromě nich a bezpečnostní kamery, patrně v tuhle chvíli Markusem dočasně zapnuté.

Albert podal Sylvě obálku, ve které ucítila tvrdé desky knih. „Jsou tam dvě a kompakt,“ zašeptal Albert. „Profesor mi je sice dal už v neděli,“ omlouval se, „ale prostě jsem si je musel proletět. Ta první – Nepohodlné zprávy – popisuje začátek války s terorismem.“

„Tu znám,“ zazpívala Albertovi za zády Anna, která právě přišla. Pokud chtěla Alberta vylekat, povedlo se jí to dokonale. Student práv vyskočil, prudce se otočil, a když zjistil, kdo ho tak vyděsil, zavrčel nelaskavě něco nesrozumitelného.

Podivínka 2 - 4 Klaus na lovu

Předchozí kapitola

Klaus Klofáč seděl u terminálu. Nebyl to jeho terminál a místnost neměla nic společného s pracovnou uměleckého impresária. Seděl v kanceláři Úřadu pro ochranu osobních údajů, jejíž právoplatný majitel si na hodinku ,odskočil'.

Klaus prohledával minulá bydliště Roberta Roneva. Performer měl pravdu. V zájmové době před deseti lety nežil zrovna spořádaně. Podnájem střídal podnájem, nikde nevydržel déle než tři měsíce – většinou proto, že neplatil. Často asi také ignoroval povinné hlášení změny bydliště. Bylo to hodně nepřehledné.