16. Poslední schůzka

Předchozí kapitola


Sylva držela Annu za ruku, i když věděla, že Anna nic necítí. „Tak ses nerozmyslela,“ povzdychla si smířeně.

„Kdepak,“ ozvalo se z reproduktoru pevně.

„Nemám tě ještě přemlouvat?“

„Ne.“

„Mluvil s tebou Virter?“

„Nojo. Měli jsme fajn virtuální setkání. Ve vší počestnosti, teda.“

„A už udělal ten scan?“

„Ještě ne. Říkal, že až potom. Těsně předtím, než...“

„...než bude konec.“

15. Rozhodování

Předchozí

Uplynul týden, jako již obvykle naplněný šesti dvanáctihodinovými směnami. Vlastně to bylo dobře – Sylvě zbývalo méně času na úvahy, které by ji posílaly do ještě hlubších depresí. Krabička s lékem ji začala lákat, stejně jako láhev s ginem, která nějakým zázrakem ležela v ledničce.

Vydržela to do neděle. Během volného odpoledne do sebe postupně obrátila láhev i denní dávku prášků.

Výsledek předčil všechna očekávání: z kombinace tvrdého alkoholu a medikamentů se jí udělalo tak zle, že jakékoliv existenční úvahy přestaly připadat v úvahu. Skutečnost, že klečí nad záchodovou mísou a snaží se vyzvrátit žaludeční šťávy spalující krk , ji podivným způsobem uspokojila – stav těla byl konečně v naprostém souladu se stavem její mysli.

14. Annina prosba - dokončení

Předchozí

Ranní vlak jedoucí v protišpičce z Prahy do Mostu byl poloprázdný. Sylva si proto musela doplatit za jízdu plně nevyužitým dopravním prostředkem. Snesla to; nic jiného jí ostatně nezbývalo.

Na nemocniční recepci byla v jedenáct. Hala byla skoro prázdná a spisovatel nikde.

Když požádala o návštěvu Anny, recepční jen mrkla do počítače a posadila ji do pohodlné klubovky. „Počkejte tady, doktor vás doprovodí,“ oznámila s úsměvem.

14. Annina prosba

Předchozí kapitola

T. nakoukl do pokoje. Tak sestra Kristýna měla pravdu, když tvrdila, že Anna bude vzhůru. Jeho sobecké já bylo trochu zklamáno, protože tenhle pokoj s „odpadlíky“, jak pacienty v kómatu Kristýna nazývala, byl ideální k tomu, čím se tam poslední tři neděle celkem pravidelně zabývali, a teď si budou muset najít jiný azyl.

Na druhou stranu, Anna byla při vědomí a to je důvod k oslavě.

13. Konfident se přiznává

Předchozí kapitola

Bylo úterý večer a Sylva se proklínala. Musela zrušit návštěvu Mostu, protože jí nebylo dovoleno přesunout si pondělní směnu! Systém se zaklínal bohulibými úmysly a nabízel různá řešení, ale první půlden volna jí nabídl až na čtvrtek. Čtyři dni smí Annu navštívit - a nemůže.

A přitom ji Anna teď potřebuje nejvíc. V nemocnici už jí řekli, že rozsudek nabyl právní moci a tedy je na čase stabilizovat způsob platby za péči. A navíc, že virtual meeting už není nutný - Anna se prý konečně probudila. K telefonu ji ovšem nedostala. Anna je prý v takovém stavu, že nemůže telefonovat.

V neděli jí volal T. potvrdil jí, že se Anna vzbudila, má prý dobrou náladu, ale chce, aby Sylva přijela co nejdřív. Řekla mu, že se snaží.