Předchozí kapitola
Měsíc po dovolené Sylva uznala, že přijetí Markusova pozvání do skupiny nebyl špatný nápad. Ještě před odjezdem z observatoře se domluvili, že do skupiny začne docházet ve funkci 'poradce' na základě smlouvy, kterou Markus uzavře s její a Anninou firmou.
Pár dní na to jim tahle dohoda velmi pomohla. Dívky narazily na potíže se zápisem do obchodního rejstříku, když Annin podnájem ani Sylvin pokojík na ubytovně nebyly přijaty jako možné sídlo s odkazem na poštovní a e-mailovou nedostupnost. Markus jim okamžitě nabídl umístit sídlo firmy k nim. Nabídku přijaly a ještě po měsíci nedokázaly docenit její velkorysost.
neděle 28. srpna 2016
neděle 21. srpna 2016
Podivínka 2 - 2 Potlačené relikty
Předchozí kapitola
Její Anna ležela vedle ní, poblíž ruky prázdnou skleničku od červeného, ležící tak, jak jí asi včera odpadla od ruky. Uf, tohle byl tedy mejdan jako už dlouho ne. Rozhlédla se. U ohniště ležel ještě T, přikrytý jednou z nespálených papírových krabic. Ostatní byli asi uvnitř.
Nechtěla je budit a tak se pustila do úklidu kolem ohniště. Za chvíli se z domu vybatolili Albert, Bertram a Pavel, rozespale se protahovali a hledali něco nealkoholického k pití.
2 Potlačené relikty
Sylva se probudila na dece u vyhasínajícího ohně. Slunce už vystoupalo nad obzor, ale ještě nepražilo a všechno bylo pokryté těžkou, třpytivou rosou.Její Anna ležela vedle ní, poblíž ruky prázdnou skleničku od červeného, ležící tak, jak jí asi včera odpadla od ruky. Uf, tohle byl tedy mejdan jako už dlouho ne. Rozhlédla se. U ohniště ležel ještě T, přikrytý jednou z nespálených papírových krabic. Ostatní byli asi uvnitř.
Nechtěla je budit a tak se pustila do úklidu kolem ohniště. Za chvíli se z domu vybatolili Albert, Bertram a Pavel, rozespale se protahovali a hledali něco nealkoholického k pití.
neděle 14. srpna 2016
Podivínka, část 2 – Rekvalifikace
Předchozí kapitola
Sylva byla ráda, že se blíží čas oslavy. Lísánky, jak s Annou tenhle týdenní útěk mimo město nazvaly, byly zpočátku velmi příjemné. Nikdy by nevěřila, že jí pět dnů milování a vycházek řídce osídlenou letní krajinou může ke konci přijít trošku stereotypní, ale stalo se. Ale tenhle mejdan bude určitě milé zakončení.
Uvidí zase po čtvrt roce lidi, se kterými se poznala, když byla na jaře zařazena mezi podivíny (a nakrátko i mezi aktivisty) a se kterými se spřátelila navzdory tomu, že seznámení s nimi neproběhlo za laskavých okolností. Teď se už tři neděle těší statutu normála a tak ráda přijala Annino pozvání sem.
1. Dýchánek s neočekávanými hosty
Sylva byla ráda, že se blíží čas oslavy. Lísánky, jak s Annou tenhle týdenní útěk mimo město nazvaly, byly zpočátku velmi příjemné. Nikdy by nevěřila, že jí pět dnů milování a vycházek řídce osídlenou letní krajinou může ke konci přijít trošku stereotypní, ale stalo se. Ale tenhle mejdan bude určitě milé zakončení.
Uvidí zase po čtvrt roce lidi, se kterými se poznala, když byla na jaře zařazena mezi podivíny (a nakrátko i mezi aktivisty) a se kterými se spřátelila navzdory tomu, že seznámení s nimi neproběhlo za laskavých okolností. Teď se už tři neděle těší statutu normála a tak ráda přijala Annino pozvání sem.
neděle 7. srpna 2016
Podivínka, mezihra - Performer
Předchozí kapitola
Televizní studio naplňovala hlasitá samplovaná hudba. Reprodukovaný raper ze sebe vyrážel slabiky, které dohromady tvořily nesouvislé sdělení o růžových slonech, nezadržitelně se valících městem. Před modrým plátnem, sledován desítkou létajících kamer, tančil podle složité choreografie podivín Robert Ronev a tři vnadné modelky. Měli na sobě trikoty s malými terčíky pro motion capturing.
Všichni vypadali skoro jako nazí, což byl (až na Roberta) vcelku příjemný pohled.
Televizní studio naplňovala hlasitá samplovaná hudba. Reprodukovaný raper ze sebe vyrážel slabiky, které dohromady tvořily nesouvislé sdělení o růžových slonech, nezadržitelně se valících městem. Před modrým plátnem, sledován desítkou létajících kamer, tančil podle složité choreografie podivín Robert Ronev a tři vnadné modelky. Měli na sobě trikoty s malými terčíky pro motion capturing.
Všichni vypadali skoro jako nazí, což byl (až na Roberta) vcelku příjemný pohled.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)