Předchozí kapitola
Večer šla do herny – jako každou neděli. Anna bude určitě celá žhavá do novinek, které jí z víkendu přinese; škoda, že tam nemohla být s nimi.
A bylo to příjemné zakončení týdne. Vypůjčily si vozík, aby se s ním naučily před výletem do Prahy zacházet, a přiopily se v hospodě naproti nemocnici. Jen trochu, Sylvě se ještě pořád houpal žaludek z besídky.
Sylva zjistila, že se na Vánoce prožité ve virtuálu těší. Ať si Julie o utíkání do virtuálu říká, co chce.
neděle 27. srpna 2017
neděle 20. srpna 2017
19. Besídka
Předchozí kapitola
Sylva se na vánoční besídku Společnosti ani moc netěšila. Jak je to dlouho, co se uzavřela do světa obsahujícího jen práci, skupinu a virtuální Annu? Už dva měsíce? Čtvrt roku? Jenže pozvánku jí Černý donesl osobně a zmínil, že tam budou všichni, tak ať prý taky přijde.
Navykla si na vyčerpávající pracovní úvazek, úterní skupiny, vedené spíš Julií než jí, schůzky s psychologem, které se opět propadly v mlčení, a nedělní odpoledne věnovaná virtuálnímu simulátoru. Bylo to monotónní, osamělé... Ale klidně by to tak mohlo zůstat.
Nakonec ji přemluvili na skupině. Ti, kteří se také chystali: Michael, Julie a staří manželé Buchelovi. Julie byla nejpřísnější: Pokud tam mají jít oni, pak Sylva, jako jejich ,guru', prostě musí. Sylva, ač nerada, se nakonec nechala přesvědčit.
Sylva se na vánoční besídku Společnosti ani moc netěšila. Jak je to dlouho, co se uzavřela do světa obsahujícího jen práci, skupinu a virtuální Annu? Už dva měsíce? Čtvrt roku? Jenže pozvánku jí Černý donesl osobně a zmínil, že tam budou všichni, tak ať prý taky přijde.
Navykla si na vyčerpávající pracovní úvazek, úterní skupiny, vedené spíš Julií než jí, schůzky s psychologem, které se opět propadly v mlčení, a nedělní odpoledne věnovaná virtuálnímu simulátoru. Bylo to monotónní, osamělé... Ale klidně by to tak mohlo zůstat.
Nakonec ji přemluvili na skupině. Ti, kteří se také chystali: Michael, Julie a staří manželé Buchelovi. Julie byla nejpřísnější: Pokud tam mají jít oni, pak Sylva, jako jejich ,guru', prostě musí. Sylva, ač nerada, se nakonec nechala přesvědčit.
neděle 13. srpna 2017
18. Virterovo překvapení
Předchozí kapitola
Čtyři týdny po Annině smrti poznala Sylva, že ji pohled na krabičku s urnou už automaticky nerozplakává. Sundala tedy černý kryt. Koncem října pak už schopná zamýšlet se nad tím, zda není na čase věnovat se kompaktu se záznamem Anniny mysli.
Ten večer si otevřela láhev vína, vložila ebook do čtečky a chtěla se pustit do studia pokynů k reinkarnaci Anniny mysli, uložené na kompaktech v podobě jedniček a nul.
Namísto zobrazení textu se ale ozval z repráčku e-booku Virterův hlas. Ahoj Sylvo, tohle je moje malý překvapení, začal. Dědek pitomá, pomyslela si Sylva. Napila se vína, zhluboka se nadechla, a poslouchala pomalu se odvíjející zprávu.
Asi netušíte, že Annu Housekovou znám osobně – tedy jasně že přes virtuál – už nejmíň deset let. Tehdy hrála společenskou simulaci RulerWorld, kde jsem měl postavu na docela vysokym levelu. Poznal jsem ji blíž a zjistil, že je neuvěřitelnej idealista. Ale měl jsem ji rád, protože do RulerWorldu z toho našeho zkurvenýho reálnýho světa zdrhala přesně ze stejnejch důvodů jako já o třicet let dřív trávil měsíce v Paralel Lifu.
Čtyři týdny po Annině smrti poznala Sylva, že ji pohled na krabičku s urnou už automaticky nerozplakává. Sundala tedy černý kryt. Koncem října pak už schopná zamýšlet se nad tím, zda není na čase věnovat se kompaktu se záznamem Anniny mysli.
Ten večer si otevřela láhev vína, vložila ebook do čtečky a chtěla se pustit do studia pokynů k reinkarnaci Anniny mysli, uložené na kompaktech v podobě jedniček a nul.
Namísto zobrazení textu se ale ozval z repráčku e-booku Virterův hlas. Ahoj Sylvo, tohle je moje malý překvapení, začal. Dědek pitomá, pomyslela si Sylva. Napila se vína, zhluboka se nadechla, a poslouchala pomalu se odvíjející zprávu.
Asi netušíte, že Annu Housekovou znám osobně – tedy jasně že přes virtuál – už nejmíň deset let. Tehdy hrála společenskou simulaci RulerWorld, kde jsem měl postavu na docela vysokym levelu. Poznal jsem ji blíž a zjistil, že je neuvěřitelnej idealista. Ale měl jsem ji rád, protože do RulerWorldu z toho našeho zkurvenýho reálnýho světa zdrhala přesně ze stejnejch důvodů jako já o třicet let dřív trávil měsíce v Paralel Lifu.
neděle 6. srpna 2017
17. Exekuce
Předchozí kapitola
Zbytek dne proběhl pro Sylvu, jako by u toho ani nebyla. Spisovatel ji doprovodil do bufetu, kde něco jedli. Sylva jídlo prakticky nevnímala.
Dali jí nějaké papíry. T. to pročetl a dobrou půlku vytřídil, že tohle ať raději ani nečte, a ten zbytek, ať taky nečte, ale jen podepíše, že to bude OK. Sylva to udělala s tím, že do téhle nemocnice už nikdy, nikdy nepáchne.
Spisovatel se s ní pak rozloučil, moc nepitval skutečnost, že on tady naopak zůstat musí a tak se zřejmě nějaký čas neuvidí. Z nemocnice na nádraží ji vyprovázela Annina zdravotní sestra. Snad pro to, aby pod ten vlak v náhlém popudu neskočila. Sylvu to ale ani nenapadlo – v rámci apatie, která ji přepadla, by se nedokázala pod ten vlak ani svalit.
Druhý den v práci ji systém mind control vyhodnotil jako neschopnou práce. Udělali jí test na drogy a alkohol a když šéf zjistil, že je čistá, naprosto překvapivě ji poslal domů. Nerozpakovala se to využít. Zkusila si dát antidepresiva bez alkoholu, asi by je ale musela užívat týden. Aspoň že už byla druhý den schopná pracovat.
Zbytek dne proběhl pro Sylvu, jako by u toho ani nebyla. Spisovatel ji doprovodil do bufetu, kde něco jedli. Sylva jídlo prakticky nevnímala.
Dali jí nějaké papíry. T. to pročetl a dobrou půlku vytřídil, že tohle ať raději ani nečte, a ten zbytek, ať taky nečte, ale jen podepíše, že to bude OK. Sylva to udělala s tím, že do téhle nemocnice už nikdy, nikdy nepáchne.
Spisovatel se s ní pak rozloučil, moc nepitval skutečnost, že on tady naopak zůstat musí a tak se zřejmě nějaký čas neuvidí. Z nemocnice na nádraží ji vyprovázela Annina zdravotní sestra. Snad pro to, aby pod ten vlak v náhlém popudu neskočila. Sylvu to ale ani nenapadlo – v rámci apatie, která ji přepadla, by se nedokázala pod ten vlak ani svalit.
Druhý den v práci ji systém mind control vyhodnotil jako neschopnou práce. Udělali jí test na drogy a alkohol a když šéf zjistil, že je čistá, naprosto překvapivě ji poslal domů. Nerozpakovala se to využít. Zkusila si dát antidepresiva bez alkoholu, asi by je ale musela užívat týden. Aspoň že už byla druhý den schopná pracovat.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)